Články

Informace o obchodních a hospodářských vztazích s Čínskou lidovou republikou

Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Divize zahraničního obchodu
březen 1997

Česko-čínské obchodní vztahy mají dlouholetou tradici. Již v roce 1931 dodávalo československo do Číny investiční celky. V letech 1931 - 1936 byly dodány 2 pivovary o kapacitě 30 tis. hl/rok resp. do 40 tis. hl/rok a 4 cukrovary pro zpracování cukrové třtiny. Značného objemu ve vývozu čs. investičních celků do ČLR bylo dosaženo zejména v 50. letech, kdy se Československo významnou měrou podílelo na rozvoji čínské energetiky a průmyslu.

Čínská lidová republika realizuje od roku 1978 řadu hospodářských reforem, jejichž cílem je celkový rozvoj vnitřní ekonomiky a rozšíření a prohloubení mezinárodní hospodářské spolupráce. Přijatá opatření zlepšila zainteresovanost a produktivitu decentralizací ekonomického rozhodování, když byla dána větší samostatnost podnikům státním a soukromým zemědělcům a místním orgánům s ohledem na uplatnění tržních prvků a dále širším otevřením domácí ekonomiky vnějšímu světu. V roce 1994 byla zavedena další opatření na prohloubení reforem v oblasti finanční, daňové, bankovní, směnných kursů, zahraničního obchodu, investiční činnosti, cenového a podnikového systému s cílem budování socialistické tržní ekonomiky. Byl zaveden systém daně z přidané hodnoty a jednotný kurs jüanu odpovídající jeho tržní hodnotě. HDP rostl od zavedení reforem až do roku 1990 průměrným ročním tempem 9,5%. V průběhu 8. pětiletky (1991 - 1995) dosáhl průměrný roční růst HDP 12,0% a proti roku 1990 se objem zdvojnásobil a činil 5.770 mld. jüanů. V roce 1996 dosáhl HDP 6.770 mld. jüanů, což je růst o 9,7% proti roku 1995. Na výsledku se podílel průmysl průměrným růstem HDP 17,8% ročně a zemědělství 4,1% ročně. Ačkoliv objemem dosaženého HDP patří Číně 7. místo na světě, podílem na hlavu to činí cca 500 USD, což ji řadí mezi rozvojové země. Problémem v roce 1995 byla inflace, která dosáhla 14,98%, což odráží roční růst maloobchodních cen v průměru o 11,4%. V roce 1996 se míra inflace snížila na 6,1%. Nezaměstnanost v roce 1995 činila 2,9% a v roce 1996 3,0%.

Čínská ekonomika se dále otevřela světu a celkový obrat zahraničního obchodu za 8. pětiletku přesáhl 1.000 mld. USD, což je dvojnásobek ve srovnání se 7. pětiletkou. Zlepšila se struktura investic. Použité zahraniční investice činily 160 mld. USD a byly směřovány především do výstavby infrastruktury, těžkého průmyslu, technologických inovací existujících závodů a do průmyslových odvětví náročných na kapitálové vstupy a moderní technologie. V současné době připravuje ČLR otevření dalšího odvětví pro zahraniční investice - oblast bankovnictví, obchodu a cestovního ruchu.

Ke zlepšení platební schopnosti přispěly státní devizové rezervy, které k 31. 12. 1995 činily 73,6 mld. USD a k 31. 12. 1996 již 105 mld. USD. Běžná platební bilance je aktivní, přičemž zahraniční příjmy z turistiky, vývozu pracovní síly a námořní dopravy rostou průměrně ročně o 10%. Zahraniční dluh dosáhl koncem roku 1995 105,5 mld. USD (údaj za rok 1996 nebyl dosud zveřejněn), přičemž Světová banka považuje ČLR za spolehlivého dlužníka a v přehledu zemí světa dle úvěrové bonity se ČLR pohybuje na 30. místě.

Čínské aktivní saldo obchodní bilance se postupně snižovalo a v roce 1993 přešla obchodní bilance do pasivity, protože dovoz roste dvakrát rychleji než vývoz. V roce 1992 obrat zahraničního obchodu ČLR činil 165,6 mld. USD, když dovoz dosáhl výše 80,6 mld. USD a vývoz 85,0 mld. USD. V roce 1993 byl obrat již 195,7 mld. USD, z toho dovoz již činil 104,0 mld. USD a vývoz pouze 91,8 mld. USD. V roce 1994 činil obrat ZO 236,7 mld. USD a v roce 1995 dosáhl obrat výše 280,9 mld. USD, z toho export 148,8 mld. USD a import 132,1 mld. USD. Podle zveřejněných údajů za rok 1996 činil celkový obrat ZO 289,9 mld. USD, z toho vývoz 151,1 mld. USD a dovoz 138,8 mld. USD. Obchodní bilance je tedy opět aktivní o 12,3 mld. USD, což je určitý pokles oproti roku 1995, způsobený rychlejším růstem dovozu než vývozu.

Tyto hodnoty posunuly ČLR na 10. - 11. místo ve světě co do objemu zahraničního obchodu. Čínský dovoz se orientuje především na oblast zemědělské techniky, špičkových technologií, umělých hnojiv, surovin, energií, telekomunikací a dopravních zařízení. Největšími obchodními partnery ČLR v roce 1995 byly Japonsko (57,4 mld. USD), Hongkong (44,6 mld.USD), USA (40,8 mld. UDS), EU (40,3 mld. USD), země ASEANU (18,4 mld. USD), Tchaj-wan (17,9 mld. USD) a Korea (17,0 mld. USD). Tato teritoriální struktura byla zachována i v roce 1996.

ČLR se v průběhu roku 1992 zavázala snížit a odstranit celní tarify a jiné obchodní překážky, aby získala obnovu svého členství v GATT. Všeobecné celní sazby byly sníženy počínaje 31. 12. 1992 o 7,3%. V současné době probíhají jednání ČLR s členskými zeměmi WTO o obchodně-politických podmínkách pro vstup ČLR do této organizace. Čína se zavázala k postupnému, avšak poměrně rychlému otevírání svého trhu, což je oproti jejím původním požadavkům velkým úspěchem. Těchto jednání se aktivně účastní i ČR. Na konferenci APECu v Osace v listopadu 1995 oznámil čínský ministr zahraničních věcí snížení cel o minimálně 30% u 4583 dovážených položek a snížení kontingentů a zmírnění kontrolních režimů u dovozu více než 170 druhů výrobků, vše s platností od 1. dubna 1996.

Základním obchodně politickým dokumentem je Obchodně ekonomická dohoda mezi vládou ČR a vládou ČLR ze dne 2. 11. 1993. Vzájemný obchod se podle této dohody realizuje na základě všeobecně uznávaných zásad a pravidel, dohoda obsahuje doložku nejvyšších výhod s obvyklými výjimkami, upravuje placení ve volné měně a umožňuje i jiné formy obchodu, jako například výměnné obchody. Pro podporu dalšího rozvoje obchodní a ekonomické spolupráce a případně řešení problémů v této oblasti ustanovuje Smíšenou komisi pro obchodně ekonomickou spolupráci. První zasedání česko-čínské smíšené komise se uskutečnilo v říjnu 1994 v Praze a druhé zasedání se konalo v květnu 1996 v Pekingu.

V platnosti je dále Smlouva mezi vládou ČSSR a vládou ČLR o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Praha, 11. 6. 1987) a Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou ČLR o podpoře a ochraně investic (Peking, 4. 12. 1991).

Mezi ČLR a českou republikou nejsou žádné pohledávky vyplývající z vládních úvěrových dohod, saldo clearingového účtu bylo vyrovnáno na základě výměny dopisů z 31. 12. 1992. Existují pohledávky vzniklé na základě bártrových operací mezi podniky, které byly převedeny na MF ČR a MF SR. Počátkem prosince 1996 se uskutečnilo v Pekingu první kolo expertních jednání a další kola rozhovorů se budou realizovat v roce 1997.

Největšího rozsahu vzájemná obchodní výměna dosáhla v 80. letech. Oproti roku 1981, kdy obrat vzájemného obchodu činil 329 mil. CHF, se v roce 1988 zvýšil téměř na 1,3 mld. CHF (roční přírustky činily v letech 1980 - 1988 v průměru 13%). Hlavní podíl na tomto značném rozsahu vzájemné výměny zboží měly v té době dodávky investičních celků, zejména elektrárenských bloků 4 x 200 MW a 2 x 500 MW do Shen Tou (zásobující el. energií Peking).

Podle statistických údajů zaujala ke konci 80. let ČLR v čs. zahraničním obchodě v absolutním pořadí 10. - 11. místo, a to např. před Francíí, Itálií a Velkou Británií.

Celkový obrat výměny zboží po roce 1989 a po přechodu na volnoměnový platební styk od 1. 1. 1991 poklesl, jak je to obvyklé v případech přechodu z clearingového platebního styku na volnoměnový. Ekonomiky plánovitého charakteru jako je čínská totiž preferují při dodávkách zboží clearingové zúčtování, a to především u větších investičních celků. Tím se i zvyšovala konkurenceschopnost českého zboží. Při přechodu na volnou měnu byla tato výhoda pro české exportéry odstraněna, a proto dochází k určitému útlumu ve vývozu, ale i dovozu zboží.

V roce 1993 došlo k mimořádnému oživení českého exportu hlavně díky rapidnímu zvýšení vývozu hutnických výrobků, nákladních a osobních automobilů, přičemž vývoz těchto komodit v roce 1994 opět poklesl, což se projevilo v obchodní bilanci. V posledních letech značně stoupá dovoz čínského zboží, převážně spotřebního charakteru, a tak se obchodní bilance od roku 1994 stává pasivní a tento trend se v letech 1995 - 96 dále prohloubil a pokračuje i v letošním roce.

Tradiční položky našeho vývozu tvoří stroje a zařízení, dopravní prostředky (nákladní automobily Tatra, osobní automobily Škoda), náhradní díly, hutní materiál, dieselmotory, kovoobráběcí stroje, laktamy, tiskařské a textilní stroje, umělá vlákna, strojní smyčky, stavební stroje, hudební nástroje. V minulosti byla dodána českými firmami do ČLR řada investičních celků (především tepelné elektrárny, potravinářské závody, strojírenské závody atd.) V současné době usiluje konzorcium firem vedené Škodaexportem a.s., Praha o dodávku dalších 2 elektrárenských bloků po 500 MW pro elektrárnu Shen-Tou. Dále mají české výrobní a vývozní firmy zájem o dodávky zařízení do dalších projektů v energetice, chemickém průmyslu, metalurgii, povrchové těžbě a potravinářském průmyslu. Škoda Plzeň založila v ČLR společný podnik na výrobu malých vodních turbín o výkonu 10 MW a projednává další možnosti v oblasti strojírenství. Tatra Kopřivnice jedná s čínským partnerem o společném montážním podniku na nákladní automobily. Tatra a Desta Děčín založila společný podnik na výrobu vysokozdvižných vozíku. Rozpracovávají se i další společné projekty. ČR má zájem na vývozu investičních celků a strojírenských výrobků. Tradiční položky našeho dovozu jsou potraviny a pochutiny (ořechy, masné výrobky), oděvy a obuv (dohromady 24% dovozu), stroje a přepravní zařízení, hračky, suroviny, tržní výrobky, chemikálie, kancelářské stroje, elektrické spotřebiče, olejnatá semena, radiopřijímače, televizory, léčiva.

Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 2 - zima 1998

[  01.04.1997    zdroj: TIBINFO (www.tibinfo.cz)    ]