| 
 
			  Čínská vláda si vždy vážíla a hájila lidská práva a základní svobody čínského lidu. To, 
že Čína je schopna zabezpečit pro l,2 miliardu lidi a stravování a ošacení, znamená 
zabezpečení největšího lidského práva. V současné době panuje v Číně politická stabilita, 
ekonomika se dynamicky rozvíjí, životní úroveň se neustale zvyšuje a nastal příznivý trend 
všestranného zlepšení stavu lidských práv. Čína aktivně zastává cíl a principy obsažené v 
Chartě OSN podporující lidská práva a základní svobody, respektuje zásadu mezinárodního 
společenství o všeobecnosti lidských práv. 
Je naprosto přirozené, jestliže jednotlivé země mají odlišné pojetí a vnímání  
problematiky lidských práv vyplývající z odlišnosti v politickém, hospodářském a 
společenském zřízení, jakožto i z různého historického, náboženského a kulturního pozadí. 
Důležité je však vést dialog na základě rovnoprávnosti a vzájemného respektování, nikoliv 
konfrontaci, neboť jedině dialog přispěje k vyřešení rozporů mezi jednotlivými státy v otázce
lidských práv. Rozhodně se stavíme proti zpolitizování problematiky lidských práv, zejména 
proti tomu, aby se někdo pod záminkou otázky lidských práv vměšoval do vnitřních 
záležitostí jiné země. 
Pokud jde o otázku Tibetu. Od 13. století n.l., kdy byl Tibet již oficiálně zařazen do 
teritoria Číny, stál se již Tibet nedílnou součásti čínského území, což je fakt uznávaný 
vládami všech zemí světa. V roce 1950 byl Tibet mírovým způsobem osvobozen. V roce 
1959 byla provedena v Tibetu demokratická reforma, diky níž byl zrušen
feudálně-nevolnický systém. V roce 1965 byla ustavena Tibetská autonomní oblast, což je znamením 
vstupu Tibetu do zbrusu nové vývojové doby. Reforma, otevírání se světu a výstavba v 
ekonomické a jiných oblastech v Tibetu zaznamenaly stále nové úspěchy. Dalajlama není 
obyčejnou církevní osobou, nýbrž je politickým emigrantem, který se dlouhodobě zabývá v 
zahraničí pod rouškou církevního vůdce činností směřující k rozštěpeni vlasti a podkopání 
národnostní jednoty. Tibetské záležitosti jsou výlučně vnitřními záležitostmi Číny, jakákoliv 
zahraniční organizace nebo osoba nemá právo jakýmkoliv způsobem a pod jakoukoliv 
záminkou se do nich vměšovat. 
Obvinění nás z tzv. „porušování lidských práv v Číně a v Tibetu“ je naprosto 
neopodstatněné, neznamená nic jiného než zlomyslné napadení a pomluvy Číny.
Skutečnost, že projednal a schválil zahraniční výbor Senátu ČR návrh protičínské 
rezoluce o tzv. „porušováni lidských práv v Číně a Tibetu“ bez ohledu na jednání, jež vedla 
čínská strana s českou stranou, je hrubým vměšováním do vnitřních záležitostí Číny a vážně 
poškozuje cítění čínského lidu. Takový postup se nejen příčí konsenzu dosaženému mezi 
ČLR a ČR o tom, že v otázce lidských práv je nutno vést dialog, nikoliv konfrontaci, ale také 
je v rozporu se stanoviskem vlády ČR, že uznává Tibet jako nedílnou součást čínského území 
a nepodporuje separatistickou činnost v Tibetě. Nad tímto postupem vyjadřujeme rozhodnou 
nespokojenost a proti tomto postupu se rázně ohrazujeme. 
Je nutno poukázat na to, že nedávno byl pozván dalajlama k účasti na Foru 2000, kdy 
se český prezident s ním setkal a uskutečnili vedoucí představitelé Senátu ČR a jeho někteří 
senátoři s ním tzv. „soukromé setkání“, což znamená čin vměšování do vnitřních záležitostí 
Číny. Nad tím jsme již vyjádřili nespokojenost a politování. Pokud Senát ČR zajde dále po 
chybné cestě vměšování do vnitřních záležitostí Číny tím, že projedná a schválí návrh 
protičínské rezoluce předložené jeho zahraničním výborem, to nesporně vážně poškodí 
vztahy mezi oběma našimi zeměmi, svým důsledkem neuškodí Číně ani o chlup, ale jen 
poškodí samotnou českou stranu. 
Důrazně žádáme Senát Parlamentu ČR, aby přihlížel k základním zájmům mezi Čínou 
a ČR, vážil si nesnadně nastolených vztahů přátelství a spolupráce a upustil od úmyslu 
projednat a schválit tento návrh protičínské rezoluce. Sočasně žádáme Ministerstvo 
zahraničních věcí ČR, aby svým vlivem tomu čelilo.  
Doufáme, že výše uvedené oficiální stanovisko čínské strany budete neprodleně 
tlumočit příslušnému orgánu ČR. 			   
			   
			   [ 
			  02.01.1998			    
			  zdroj: TIBINFO (www.tibinfo.cz)  			   ]
		   |