Tibinfo - informační systém o Tibetu
ČR-Tibet-Čína
   

Stalo se...

Stalo se . . . v druhé polovině roku 2002

  • 30. června (Praha) - Na šestidenní návštěvu ČR přijel dalajlama. V jejím průběhu se setkal s prezidentem Václavem Havlem, navštívil Senát, zúčastnil se multireligiozní diskuse na Pražském hradě a také pronesl veřejnou přednášku o soucítění v našem světě. Z České republiky odcestoval do Slovinska a Chorvatska.
  • 2. července (Káthmándú) - V Nepálu byli zatčeni další dva Tibeťané, kteří neměli platné cestovní doklady ani doklady o trvalém pobytu. Jsou vězněni stejně jako jedenáct Tibeťanů, kteří byli zadrženi v letech 2000 a 2001 ze stejného důvodu. Pokud nezaplatí pokutu ve výši až 2000 dolarů, hrozí jim další vězení.
  • 4. července (Hong Kong) - Čínský energetický gigant PetroChina podepsal s mezinárodním konsorciem vedeným skupinou Shell rámcovou dohodu o vybudování kontroverzního plynovodu z okupovaného Sin-ťiangu do Šanghaje. Proti tomuto projektu se ze solidarity s Ujgury postavila mimo jiné organizace Free Tibet Campaign, protože Čína podle jejího názoru neprávem využívá nerostné bohatství, které patří okupovanému lidu.
  • 4. července (Peking) - V Tibetu se podle agentury AFP shromáždilo více než 1000 lidí k oslavám 13. narozenin chlapce, kterého čínské úřady vybraly jako pančhenlamu.
  • 5. července (Dharamsala) - Tibetská exilová vláda uvítala čínské rozhodnutí povolit staršímu bratru dalajlamy Gjallo Döndubovi návštěvu Tibetu. Cílem jeho cesty je zjistit situaci v zemi. Podle pozorovatelů by tato návštěva mohla znamenat náznak ochoty ČLR zahájit dialog s tibetským exilem.
  • 12. července (Washington) - Tibetský exilový premiér Samdhong Rinpočhe vyzval Tibeťany žijící na Západě k aktivní účasti v kampani proti čínskému útlaku v Tibetu. „Tibeťané žijící na Západě mají lepší vzdělání, ekonomicky jsou na tom lépe a jsou politicky lépe informovaní,“ řekl a dále uvedl, že hodlá diskutovat s představitelkou americké vlády o možnosti větší spolupráce USA a Evropy, jež by měla vést k vyřešení tibetského problému dialogem.
  • 11. července (Peking) - Nepálský král přislíbil Číně, že se zasadí o hlubší spolupráci ohledně postoje k Tibetu a že na území Nepálu nepovolí protičínské protesty. „Nepál nedovolí, aby cokoliv narušilo rozvíjení nepálsko-čínských vztahů,„ uvedl král Gjanendra.
  • 12. července (Káthmándú) - Tibetská exilová vláda oznámila, že odprodá do soukromých rukou podniky, které vlastní v Indii a Nepálu. Důvodem je jejich velký prodělek v minulém období. Tibetská exilová vláda provozuje celkem 22 podniků, které zaměstnávají v Indii 24 000 lidí a v Nepálu 8 000 osob. Jde o hotely, řemeslnickou dílnu a knihkupectví.
  • 14. července (Peking) - Zástupci delegace evropských poslanců, která navštívila ČLR, oznámila, že Čína stále není ochotna k dialogu s dalajlamou. Roku 1998 prezident Ťiang Ce-min prohlásil, že dialog je možný pod podmínkou, že dalajlama se zřekne nároku na nezávislost Tibetu a uzná princip nedělitelnosti Číny. „To podle našeho názoru dalajlama učinil v projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku 24. října 2001, “ uvedli poslanci. S tímto názorem však čínské vedení nesouhlasí a štrasburský projev prý v tomto směru nestačí.
  • 24. července - Organizace Amnesty International uvedla, že v Číně dochází k zesilování kampaně „tvrdý úder“. Jen od 8. července tam bylo přibližně 50 lidí odsouzeno k smrti a 25 jich bylo popraveno.
  • 24. července (Golmud) - Čínská média oznámila, že bylo dokončeno zhruba 31 kilometrů železniční tratě z Golmudu směrem do středu Tibetu.
  • 25. července (Káthmándú) - Nepálský deník Kathmandu Post uvedl, že Nepál zpřísnil postoj vůči dalajlamovi a jeho příznivcům. 6. července nepálské úřady například přinutily tibetské imigranty, aby zrušili oslavu dalajlamových narozenin, a později zakázaly tiskovou konferenci, na které chtěli dalajlamovi příznivci dementovat některá tvrzení rozšiřovaná rivalskou sektou Dordže Šugden.
  • 9. srpna - UNESCO obvinilo Čínu, že se snaží posílit svoji moc v Tibetu demolováním velké části historického jádra Lhasy. Organizace hodlá do Lhasy vyslat skupinu odborníků. Ti by měli prošetřit zprávy o tom, že byly strženy historické budovy proto, aby na jejich místě mohla vyrůst třináctipatrová policejní stanice. Historické části Lhasy jsou zapsány na seznamu památek světového kulturního dědictví.
  • 8. srpna (Washington) - Dalajlamův starší bratr ukončil návštěvu Číny, Tibetu a Sin-ťiangu a vyzval Čínu k dialogu s tibetským exilovým vedením. K budoucnosti Tibetu se vyjádřil velmi optimisticky. Tajemník Výboru TAO Komunistické strany Číny Kuo Ťin-long však prohlásil, že čínské podmínky pro zahájení rozhovorů s dalajlamou se nemění.
  • 7. srpna (Lhasa) - Místopředseda Komise pro plánování a rozvoj v Tibetu uznal, že polovinu obyvatelstva Lhasy tvoří přistěhovalci z Číny. Uvedl, že v tuto chvíli má Lhasa 200 000 obyvatel, z čehož polovina jsou Tibeťané. „Počet přistěhovalců v budoucnosti bude záviset na požadavcích hospodářského rozvoje.“
  • 8. srpna (Dharamsala) - Podle zahraničních pozorovatelů Čína pokračuje v úsilí o zlepšení své reputace ve vztahu k Tibetu. Úřady umožnily dvěma skupinám zahraničních reportérů návštěvu Tibetské autonomní oblasti, kde pro ně mimo jiné uspořádaly exkurze, jež měly podat co nejlepší obraz o čínské správě Tibetu. V této souvislosti agentura AP poznamenává, že od ledna bylo propuštěno šest tibetských politických vězňů. Odborníci soudí, že důvodem pro toto napravování pověsti ČLR je snaha o zlepšení vztahů s Washingtonem a odstranění překážek při získávání investičních prostředků od Světové banky a dalších organizací.
  • 11. srpna - Časopis Human Rights Tribune zveřejnil zprávu, která potvrzuje, že Tibet je nejchudší a nejméně rozvinutou oblastí v ČLR. Podle statistických údajů OSN se Tibet řadí mezi dvanáct nejméně rozvinutých zemí. Na tomto seznamu figuruje mezi Rwandou a Mali.
  • 15. srpna (Peking) - Indie a Čína zahájily jednání o obnovení přeshraničního obchodu mezi Indií a Tibetem a o zajištění lepších podmínek pro hinduistické poutníky, kteří každoročně putují k posvátné hoře Kailás.
  • 16. srpna (Moskva) - Rusko odmítlo vydat vstupní vízum dalajlamovi, který chtěl v září navštívit buddhisty žijící v Ruské federaci. Toto rozhodnutí vedlo k protestům a demonstracím ruských buddhistů, z nichž desítky byly zatčeny. Tranzitní vízum Rusko dalajlamovi nevydalo již loni v září, kdy tibetský vůdce musel z tohoto důvodu zrušit návštěvu Mongolska.
  • 16. srpna (Londýn) - Tibetské informační centrum (TIN) zveřejnilo zprávu, že v tibetské věznici Dabži byl otevřen nový blok s přísnějším režimem než v běžných celách.
  • 19. srpna (Peking) - Na své poslední návštěvě ČLR ve funkci komisařky OSN pro lidská práva vyzvala Mary Robinsonová Čínu k politické reformě. S čínskými představiteli mimo jiné hovořila o pančhenlamovi, kterého čínský režim stále zadržuje.
  • 27. srpna (Johannesburg) - Tibetští aktivisté v dějišti summitu o udržitelném rozvoji uspořádali protesty proti čínské nadvládě v Tibetu. Na jednom z transparentů stálo „Tibet, jedna z největších zbývajících kolonií světa“.
  • 29. srpna (Dharamsala) - Dalajlama kritizoval válku vedenou Spojenými státy proti terorismu. Prohlásil, že odplata povede jen k dalšímu utrpení.
  • 30. srpna (Dharamsala) - Dalajlama zrušil plánovanou návštěvu Mongolska poté, co mu ruské úřady odmítly vydat vízum a jihokorejská letecká společnost mu odmítla prodat tranzitní letenku přes Soul do Ulánbátaru.
  • 1. září (Dharamsala) - Ve vyjádření rok po teroristických útocích z 11. září dalajlama uvedl, že na násilí by se nemělo odpovídat násilím. „Při boji s terorismem bychom se dlouhodobě měli snažit využívat nenásilí. Potřebujeme dobře promyšlenou a koordinovanou dlouhodobou strategii.“
  • 2. září (Dharamsala) - Tibetská exilová komunita si připomněla 42. výročí zřízení demokratického systému správy. Za tuto dobu se tibetskému exilu podařilo zřídit nezbytné instituce v oblasti legislativy, exekutivy i justice.
  • 3. září (Peking) - Čínská vláda oficiálně zřídila Čchingchajsko-tibetskou železniční společnost, která bude mít na starosti výstavbu a provoz železnice do Tibetu. Společnost bude přímo spravovat čínské ministerstvo železnic. Trať má být dokončena v roce 2007.
  • 6. září (New York) - Student práv na Harvardově univerzitě Ben Edelman vyvinul systém, který údajně dokáže spolehlivě zjistit, zda je konkrétní webová stránka blokována čínskými úřady. V Číně je znemožněn přístup ke stránkám institucí jako Amnesty International, Human Rights Watch, ale např. i BBC či New York Times. První výsledky naznačují, že Čína neblokuje konkrétní webové stránky, ale celé servery, i když jsou na nich umístěny třeba tisíce stránek. Odborníci uvádějí, že metody filtrování webových stránek jsou stále vyspělejší - patrně i v důsledku negativních reakcí uživatelů na paušální blokování některých oblíbených adres. Nedávno byl např. zcela znemožněn přístup k vyhledávači Google, nyní jsou u něj blokovány pouze „závadné“ odkazy. Edelmanův systém je přístupný na adrese cyber.law.harvard.edu/filtering/china/test.
  • 9. září (Peking) - V Pekingu byla přijata čtyřčlenná delegace tibetské exilové vlády vedená Lodim Gjarim. Je to první oficiální schůzka na vysoké úrovni od roku 1993, kdy byly přerušeny oficiální styky mezi tibetskou exilovou vládou a ČLR prostřednictvím čínského velvyslanectví v Novém Dillí.
  • 23. září 2002 (Peking) - Oficiální čínská tisková agentura sdělila, že počet cestujících, kteří do Tibetu přilétají letadlem, se každoročně zvyšuje o 20 %. V hlavní sezóně od července do září přilétá do Tibetu průměrně šest letadel denně. 90 % z cestujících jsou turisti, z nichž 25 % představují cizinci. Letecká společnost China Southwest Airlines, která jako jediná provozuje lety do Tibetu, ve spolupráci s Tibetským úřadem pro cestovní ruch, připravila program, který má přitáhnout více turistů i v zimě.
  • 24. září (Dharamsala) - Vedoucí Tibetského počítačového střediska obvinil čínskou vládu, že se prostřednictvím viru opakovaně snaží proniknout do sítě tibetské exilové vlády. Čínská vláda obvinění odmítla.
  • 25. září (Kodaň) - Čínský premiér Ču Žung-ti znovu vyzval světovou veřejnost, aby nepodporovala dalajlamu.
  • 27. září (Dharamsala) - S dalajlamou se setkala delegace italských poslanců, kteří přijeli na čtyřdenní návštěvu do sídla tibetské exilové vlády. Účastníci delegace jsou členy italské parlamentní skupiny pro Tibet, kteří chtějí v italském parlamentu prosadit rezoluci vyzývající ČLR k dialogu s dalajlamou pod záštitou OSN. Současně hodlají vyzvat italskou vládu a členské státy EU, aby zvážily možnost uznání tibetské exilové vlády jakožto legitimního zástupce tibetského lidu, pokud mezi Čínou a tibetským exilem nebude zahájeno skutečné jednání. Sídlo tibetské exilové vlády v minulosti navštívily i skupiny poslanců z jiných evropských zemí, např. ze Švédska.
  • 30. září (Dharamsala) - Tibetská exilová vláda vyzvala všechny Tibeťany a přátele Tibetu, aby upustili od veřejných protestů, a to zejména při chystané návštěvě prezidenta Ťiang Ce-mina v USA a Mexiku s tím, že existují „náznaky“, že Peking je ochoten zahájit s Dharamsalou jednání. Prohlásil, že tibetská strana se v období do června 2003 bude snažit o vytvoření příznivé atmosféry pro navázání nových vztahů, a nepřímo tak vyzval Čínu, aby na toto gesto reagovala zahájením dialogu.
  • 13. října (Dharamsala) - V Dharamsale byla korunována první Miss Tibet, kterou se stala devatenáctiletá Dolma Cchering. Soutěž v tibetské komunitě vzbudila vlnu nevole, takže se jí nakonec zúčastnily jen čtyři dívky z původních třiceti.
  • 15 října (Graz) - Do rakouského Grazu se sjelo na 80 000 buddhistů a příznivců buddhismu ze 70 zemí, aby se zúčastnili obřadu Kálačakry a vyslechli si dalajlamovo učení. Při své návštěvě Rakouska se dalajlama setkal s devadesátiletým Heinrichem Harrerem a předal mu cenu „Světlo pravdy“ organizace International Campaign for Tibet. Tato cena je udělována za zásluhy o Tibet a pomoc tibetskému lidu.
  • 17. října (Lhasa) - Údajně za dobré chování byla devět let před vypršením vyměřeného trestu propuštěna mniška Ngawang Sangdol, které je 25 let. Vězněna byla od svých patnácti let za „kontrarevoluční podněcování a propagandu“ a patrně jde o nejdéle vězněnou ženu odsouzenou za kontrarevoluční činy. Propuštěna byla týden před plánovanou návštěvou čínského prezidenta v USA. Od začátku roku tak bylo propuštěno minimálně sedm tibetských politických vězňů.
  • 24. října (Praha) - Z iniciativy místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa (KSČM) se na půdě Parlamentu ČR odehrál „Seminář o Tibetu“ za účasti čínských tibetologů, mnicha z TAO a čínského velvyslance. Hlavním bodem programu byla přednáška ředitele Nakladatelství čínské tibetologie o „mírovém osvobození Tibetu“ a o „blahodárném rozvoji“ pod čínskou vládou, podepřená hojnými statistickými údaji. Na otázky tisku a veřejnosti Číňané odpovídali velmi vyhýbavě. Seminář, který byl uspořádán ve snaze „objektivizovat informace o Tibetu“, řada poslanců ostře kritizovala.
  • 25. října (Washington) - Americký prezident Bush sdělil médiím, že vyzval čínského prezidenta Ťiang Ce-mina k navázání dialogu s dalajlamou.
  • 5. listopadu (Ulánbátar) - Po sedmi letech dalajlama navštívil Mongolsko, do kterého se chystal už v září, avšak nejprve Rusko a poté Jižní Korea mu na čínský nátlak odmítly vydat tranzitní víza. Do Ulánbátaru se dalajlama nyní dostal přes Japonsko. I tentokrát Čína vydala prohlášení vyjadřující nevoli vůči tomu, aby kterákoliv země dalajlamu přijala. V reakci na návštěvu dalajlamy v Mongolsku Čína zablokovala železniční dopravu na čínsko-mongolské hranici. Podle ČLR byla doprava zastavena z technických důvodů. O několik dní Čína znovu protestovala, když se dalajlama v Japonsku setkal s poslancem a vysokým vládním činitelem Kenzem Jonedou.
  • 17. listopadu (Dharamsala) - Tibetská exilová vláda vyjádřila naději, že nové čínské vedení v čele s Chu Ťing-taem bude postupně řešit tibetský problém. Chu, který usedne do křesla čínského prezidenta, je pro Tibeťany kontroverzní postavou, protože na přelomu 80. a 90. let v TAO působil jako stranický tajemník. Ve Lhase byl i v období nepokojů proti čínské správě roku 1989 a vyhlásil zde stanné právo. Odborníci však upozorňují, že z toho nelze nic vyvozovat, protože pravděpodobně pouze plnil příkazy Pekingu.
  • 18. listopadu (Londýn) - Předseda tibetské exilové vlády Samdhong Rinpočhe při návštěvě Londýna řekl, že je „velmi optimistický“ ohledně vyhlídek na jednání s Pekingem. Znovu vyzval své krajany a jejich příznivce, aby se zdrželi provokativních akcí alespoň do června 2003. Upozornil však: „Nemůžeme čekat nekonečně dlouho.“ Samdhong Rinpočhe byl na návštěvě Evropy, kde mimo jiné promluvil na konferenci o Tibetu v Evropském parlamentu.
  • 19. listopadu (Peking) - Podle Tibetského centra pro lidská práva a demokracii v pracovním táboře v Tibetu zemřel čtyřicetiletý mnich Lozang Dargjä, pravděpodobně na následky mučení a špatného zacházení.
  • 7. prosince (Peking) - Organizace Amnesty International a Human Rights in China odsoudily Čínu za odsouzení dvou Tibeťanů k trestu smrti. Tändzin Deleg Rinpočhe a Lozang Döndub byli odsouzeni za uskutečnění tří explozí v provincii S'-čchuan. Obviněným podle všeho nebyl zajištěn spravedlivý a nezávislý soud, obvinění bylo vykonstruované. Podle Rádia Free Asia bylo oběma odepřeno právo na právního zástupce. Oba odsouzení se proti rozsudku odvolali. Tibetský exilový premiér vyzval organizace na podporu Tibetu po celém světě, ať žádají své vlády o to, aby vyzvaly ČLR k pozastavení trestu a k zajištění spravedlivého procesu pro oba muže. O několik dní později 24 čínských intelektuálů zaslalo petici Všečínskému shromáždění lidových zástupců, čínskému Nejvyššímu lidovému soudu a Nejvyššímu lidovému soudu provincie S'-čchuan. V ní požadují nový proces, kde obvinění budou mít možnost najmout si dva nezávislé právníky, u procesu budou zástupci místních a mezinárodních médií a zástupci tibetského exilu.
  • 10. prosince (Dharamsala) - Podle agentury AP vysoký představitel tibetské exilové vlády Päma Džungnä prohlásil, že pokud budou Tibeťané nuceni použít při svém boji za svobodu násilí, bude to z důvodu selhání OSN, které nedokázalo uplatnit své zásady a naplnit své cíle.
  • 18. prosince (Dillí) - Dalajlama vyjádřil vděčnost tibetského lidu Indii udělením ceny „Světlo pravdy“. „Žádný jiný národ ani jednotlivec nepomohl tibetskému lidu tolik jako Indie a její obyvatelé,“ řekl na slavnosti při této příležitosti herec a zastánce Tibetu Richard Gere, který je předsedou organizace International Campaign for Tibet se sídlem ve Washingtonu.
  • 18. prosince (Peking) - Po návštěvě americké delegace v Číně Peking souhlasí s tím, že pozve inspektory OSN, aby prošetřili otázky mučení, náboženské svobody a neopodstatněného zatýkání.
  • 19. prosince (Štrasburk) - Evropský parlament jednomyslně schválil rezoluci, ve které vyzývá čínské úřady, aby okamžitě revidovaly proces s Tändzin Delekem a Lozang Döndubem. Evropský parlament Čínu vyzývá k pokračování dialogu s dalajlamou.
  • 20. prosince (Peking) - Byl dokončen první úsek železnice z města Golmud směrem do Tibetu, dlouhý 120 km. V prvním roce výstavby trati čínská vláda na tento projekt vynaložila 5,3 mld. jüanů (642 mil. dolarů).
  • 30. prosince (Dharamsala) - Tibeťané a jejich příznivci hodlají v novém roce zahájit bojkot čínských výrobků. Kampaň, která je obdobou podobných iniciativ v USA, Kanadě a některých evropských zemích, bude koordinovat více než 1300 dobrovolníků z organizace Friends of Tibet. "Jediným způsobem, jak ublížit Číně, je zaútočit na její ekonomii. Žádné vojenské ani politické prostředky nemáme," řekl generální tajemník této organizace Tändzin Cundü.
  • 31. prosince (Gaja) - Indičtí neobuddhisté vystupňovali kampaň proti dalajlamovi. Tato skupina požaduje, aby dalajlama a karmapa byli vyhoštěni z Indie.



[  07.02.2003    zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz)   autor: Miroslav Pošta  ]