Tibinfo - informační systém o Tibetu
Základní informace
   
 Novinka: Monitoring tisku

Můj syn dalajlama - kniha pamětí dalajlamovy matky. Unikátní svědectví o životě ve starém Tibetu, o útěku do exilu a o životě v cizí zemi.

Svoboda v exilu: dalajlamův vlastní životopis

O Tibetu

Fauna a flóra

Drsné vysokohorské životní prostředí, izolované od okolních oblastí těžko prostupnými horami, bylo po dlouhá staletí vhodným prostředím pro různé endemické druhy zvířat. Dnes je již zvířena značně zdecimována zvláště čínskými vojáky a velká stáda jaků divokých (Bos grunniens), antilop čiru (Pantholops hodgsoni) nebo divokých oslů kjangů (Eguus kiang), tak jak o nich píší cestovatelé ještě z 50. let, se stávají stále vzácnějšími. Na území celého Tibetu ještě žije kabar pižmový (Moschus moschiferus); nahur tibetský (Pseudois nagaur) a kamzík goral (Naemorhedus goral) se zdržují zejména ve východní části Tibetské vysočiny, v západních oblastech žije gazela goa (Gazella picticaudata). Z šelem žije v Tibetu medvěd, vlk a liška, velmi četní jsou hlodavci, myši, zajíci, pišťuchy, tibetští svišti a křečci. V Kchun-lunu žije endemická pišťucha (Ochotona kozlowi) a křeček (Cricetulus alticola).

Vegetace Transhimálaje a Tibetské vysočiny má suchý stepní a pustinný charakter. Převládají zde porosty bělostníku (Eurotica ceratoides), kantolimonu (Acantholimon diapensoides), kozince (Astragalusa malcolmii), všivce (Pedicularis chielantifolia), pelyňku (Artemisia welbyi), lipnic (Poa nemoralis) a kavylu (Stipa pennata). Na hřebenech v alpínské zóně roste pomněnka (Myosotis alpestris), mák (Meconopsis aculeata, M. horridula) nebo astra (Aster tibeticus) a v nejvyšších výškách pak stračka (Delphinium glacialis) nebo dymnivka Corydalis tibetica.

Lesy v Čhangthangu nejsou, dřeviny jsou zastoupeny jen nízkými keři, na severních svazích západního Kchun-lunu najdeme již i lesní porosty. Východní oblasti Kchun-lun, Altyn-taghu a Nan-šanu jsou vegetačně chudé a bezlesé. V místech, kam zasahuje monzun, pokrývají jižní svahy Transhimálaje a zejména východní oblasti Tibetu a Kchun-lunu lesní porosty. Do výše 4000 m n.m roste jedle, v nižších polohách tsuga a smrk, z listnatých dub a bříza. Pásmo keřů sahá až do 4500 m n.m. V tomto vegetačním pásmu převládá vratič (Tanacetum tibeticum), zimolez (Lonicera quinquelocularis), jalovec (Juniperus incurva), čimišník (Caragana jubata), budleia (Buddleia tibetica). Ve větších výškách do 5800 m n.m. roste stračka (Delphinium glaciale) a dymnivka (Corydalis tibetica). Po obsazení Tibetu v 50. létech nepřetržitý proud čínských nákladních aut odvážel po celá desetiletí do vnitřní Číny dřevo z tibetských lesů. Podle zahraničních expertů jsou dnes tyto porosty již z větší části zlikvidovány.



[  03.04.2000    zdroj: TIBINFO (www.tibinfo.cz)   autor: Ľubomír Sklenka  ]