Projevy

Štěstí, zdraví a mír v novém roce pro všechny

Příchod nového milénia mnoho lidí vzrušuje, ale sám o sobě nic neznamená. Když vstoupíme do nového tisíciletí, zůstanou věci stejné, nic neobvyklého se nestane. Pokud ale chceme, aby nové milénium přineslo lidstvu více štěstí, míru a harmonie, musíme o to sami usilovat. Je to jen v našich rukou, především však v rukou mladé generace.

Během tohoto století jsme zažili mnohé události - konstruktivní i velmi zničující. Musíme si z těchto zážitků vzít ponaučení. Do nového tisíciletí bychom měli vkročit s větší otevřeností a s ohledem na budoucnost. Pokud se chceme zasadit o to, aby se svět stal lepším, musíme se podle mého názoru více věnovat následujícím záležitostem.

1. Usilujeme o materiální pokrok a staráme se o naše fyzické zdraví. Stejně pozorně bychom ale měli rozvíjet náš duševní klid a dbát o vnitřní aspekty našeho bytí.

2. Kromě vzdělání, za které se všeobecně považují jen akademické znalosti, musíme mladé generaci předat především větší schopnost soucítění, smysl pro péči o druhé a zodpovědnost za ně. Toho nemůžeme dosáhnout bez náboženství, či, jak to někteří nazývají, bez světské etiky. Obě v sobě zahrnují základní lidské vlastnosti, jako např. laskavost, soucítění, upřímnost a poctivost.

3. Minulé století bylo stoletím válek a krveprolití. Výdaje na obranu se rok od roku v mnoha zemích světa zvyšovaly. Chceme-li změnit tento trend, musíme se vážně zamyslet nad ideou nenásilí, které je fyzickým vyjádřením soucitu. Aby se nenásilí stalo skutečností, musíme nejdříve pracovat na vnitřním odzbrojení a pak pokračovat odzbrojením vnějším. Toto vnitřní odzbrojení spočívá podle mého názoru v osvobození se od všech negativních emocí, které vedou k násilí. Postupně, krok za krokem, pak musí dojít k vnějšímu odzbrojení. Nejdříve bychom měli dosáhnout úplného zákazu jaderných zbraní a poté by mělo dojít k celkové demilitarizaci ve všech částech světa. Součástí tohoto procesu musí být zastavení obchodu se zbraněmi, který je díky své výnosnosti stále velmi rozšířen. Když se budeme řídit předchozími pravidly, můžeme doufat, že v novém tisíciletí budou státy postupně snižovat své vojenské výdaje, a budou tak přispívat k úplné demilitarizaci. Problémy bude mít lidstvo samozřejmě stále, bude je však řešit cestou rozhovorů a diskusí. Příští století by tak mělo být stoletím dialogů, spíše než válek a krveprolití.

4. Musíme také řešit rozdíly mezi bohatými a chudými, a to v celosvětovém i národním měřítku. Nerovnost, kdy část lidstva žije v blahobytu a druhá část hladoví, či dokonce umírá hlady, není jen nemorální, ale způsobuje také další problémy. Stejně důležitá je otázka svobody. Dokud nebudou mnohé národy svobodné, nebude existovat skutečný mír, a tedy skutečná svoboda, ani ve zbytku světa.

5. Kvůli budoucím generacím se také musíme starat o naši planetu a o naše životní prostředí. Znečišťování životního prostředí je postupné a ne zcela zjevné; než si ho uvědomíme, je často příliš pozdě k nápravě. Protože většina velkých řek tekoucích v jihovýchodní Asii, pramení na Tibetské plošině, je nutné zde zmínit, jak důležité je zachovat čisté životní prostředí v této oblasti.

6. A konečně, jednou z největších výzev lidstva je dnes populační exploze. Dokud nebudeme schopni vyřešit tuto otázku, bude nás stále pronásledovat problém přírodních zdrojů, které všem lidským bytostem žijícím na zemi nebudou stačit.

Těmito záležitostmi se musíme vážně zabývat, pokud se chceme do budoucnosti dívat s nadějí.

dalajlama

1. leden 2000