Všehochuť

Víte, že...

• americká zpěvačka, která dnes žije v Kanadě, se jmenuje Lhasa de Sela. Lhasa, která nemá s tibetským hlavním městem nic společného, zpívá písničky z žánru, který se označuje jako world music.
• v 15. století postavil mnich Thantong Gjalpo v Tibetu 53 řetězových mostů. Stavební práce provedli kováři, zvířatům nebylo povoleno mosty používat. Mnohé z nich jsou dodnes funkční.
• až do roku 1956 obstarávali poštovní službu v Tibetu běžci, kteří si poštu předávali štafetou. Každý muž uběhl vzdálenost delší než 7 km. Naléhavé sdělení se předávalo pomocí zprávy připevněné k šípu, proto měly tyto dopisy před ostatními přednost.

• maskotem olympijských her v roce 2008 konaných v Pekingu bude tibetská antilopa orongo.
• do největších stanů tibetských kočovníků se vejde sto až dvě stě osob. Stany se vyrábí a jačí srsti a mohou mít i několik místností.
• 29. dubna 2004 uběhla Tibeťanka Kelsang Dolma z Dharamsaly na londýnském maratonu 26,2 mil za 4 hodiny, 54 minuty a 23 sekund.
• Shakespearova Hamleta a Romea a Julii si můžete přečíst v tibetštině. O překlad se postaral 72letý Wangdü, který se anglicky naučil v Indii.

• tradiční vesnický dům v Tibetu nemá komín a kouř z pece nebo kamen odchází dírou ve střeše.
• rituální trubka používaná mnichy, někdy vyrobená z lidské nebo zvířecí kosti se jmenuje kangling.
• lednový průměr teplot ve Lhase je kolem 0^o C a srpnový 17^o C.

• losar, tibetský nový rok, letos Tibeťané oslaví 21. února 2004. Nastávající rok bude rokem opice a dřeva.
• režisér filmu Pohár Khjence Norbu rinpočhe, který žije v Bhútánu, natočil svůj druhý film Travellers and Magicians (Cestovatelé a kouzelníci).
• mezi Marsem a Jupiterem v pásu asteroidů obíhá planetka Lhasa. Má číslo 7859 a na jihočeské observatoři na Kleti ji 19. října 1979 objevil Antonín Mrkos.

• tibetští pastevci používají k zahánění stáda vrhací biče kurtho, kterými umí vrhat kameny na velkou vzdálenost.
• v Dharamsale má sídlo první tibetská exilová politická strana National Democratic Party of Tibet.

• jeden z nejrozsáhlejších tibetských slovníků vytvořil ruský tibetolog Jurij Nikolajevič Rerich (1902 - 1960). Jeho desetidílný Tibetsko-rusko-anglicko-sanskrtský slovník vyšel v Moskvě v letech 1983-1988.
• nejdelším tibetským jezerem je Panggong-ccho na hranicích s Ladakem. Je dlouhé kolem 150 km a široké přibližně 4 km.
• první čtyři tibetské poštovní úřady byly zřízeny v roce 1904 ve Lhase, Gjance, Domu (Ja-tungu) a Phagri.

• na internetovém serveru www.tibetgame.com najdete interaktivní hru Play your way to Nirvana, která se odehrává ve Lhase.
• jedním z nejohroženějších zvířat žijících v Tibetu je kabar pižmový (Moschus moschiferus), ze kterého se staletích získávalo pižmo.
• v pražských Vokovicích je Tibetská ulice. Najdete ji poblíž ulice Arabské, Nepálské, Irské a Skotské.

• tibetské legendy říkají, že první tibetští králové sestoupili na zemi po mytickém provazu mu.
• za nejcennější památky nejstaršího tibetského buddhistického malířství jsou považovány kláštery v Tholingu v západním Tibetu, Alči v Ladaku a Tabo v údolí Spiti v severní Indii.
• bönisté mají svastiku, jeden z nejrozšířenějších asijských symbolů, otočenou obráceně než buddhisté (směřuje doleva).

• v nejzápadnější části Ladákhu žije malý národ Dardů (sami si říkají Brogpa, Brogpové), kteří jako jediný indoevropský národ zcela přijali tibetský buddhismus. I když jejich jazyk je zcela odlišný od tibeto-barmské jazykové skupiny, jména mají tibetská.
• nejrozsáhlejší dílo o buddhistické ikonografii, které napsal indický vědec a dnes ředitel indické akademie věd prof. Lokesh Chandra, má 26 dílů.
• katolíky najdete i mezi Tibeťany. Asi 600 jich žije v malé vesnici v provincii Jün-nan na samém okraji východního Tibetu, v Amdu. Na křesťanskou víru je obrátili francouzští misionáři asi před 150 lety.

• zástěra sešitá ze tří pruhů s barevnými proužky, kterou si tibetské ženy uvazují kolem pasu se jmenuje pangdän.
• noviny v Tibetu vychází v čínštině, tibetsky je psaný pouze deník Bödžong ňinre sargjur a večerník Lhasä gongdö cchagpar.
• tibetský učenec a znalec tibetské kalibrafie lama Šerab Ňima uvádí, že v Tibetu je známo až 109 variant tibetského písma.

• na internetovém serveru www.wunderground.com najdete aktuální počasí v deseti tibetským městech.
• podle tibetských legend je za prvního krále Tibetu považován Ňathi Cänpo.
• ochranná šňůrka, kterou Tibeťané nosí buď na krku nebo na zápěstí, se nazývá sungwa.
• dlouhodobý roční srážkový průměr Lhasy je 1600 mm, na severních pláních Čhangthangu dosahují roční srážky pouze 100 mm.
• cagle jsou malé buddhistické obrázky o rozměru několika centimetrů malované na plátno, papír nebo kůži.

• nejposvátnější hora Amda je 6282 m vysoká Amňe Mačhen, kolem které podobně jako kolem posvátné hory Kailás Tibeťané vykonávají posvátné poutě.
• tibetský buddhistický růženec thengwa má 108 kuliček.
• od 10. srpna 1959 platí v Tibetu pouze čínské peníze, které nahradily tradiční tibetské peníze.
• patronem medicíny v Tibetu je Sanggjä Mänlha (buddha-léčitel).
• čínský název Tibetu je Si-cang, v anglickém přepisu Xizang.

• Tibeťané říkají vonným tyčinkám pö.
• dnes se ve světě chová pět plemen tibetských psů, nejznámější s nich jsou Lhasa Apso, tibetský terriér a tibetská doga (mastif).
• středisko tibetského bönu v exilu je v indické Dolandži.
• v Tibetu rostou asi nejsladší meruňky.
• tibetský ministr, ve starém Tibetu i dnes v exilu, má titul kalön.

• podle starých kronik je za zakladatele bönu považován Šenrab Miwo.
• hlavní učení školy Gelug tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá lamrim čhenmo (doslova velké stupně cesty).
• dřevěné konstrukci na hlavě ženy pro upevnění účesu ve starém Tibetu se říká padug.

• univerzální tibetský pozdrav je taši dele.
• hlavní učení školy Kagjü tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá čhagčhen, sanskrtsky mahámudra (doslova velká pečeť, velká smlouva).
• s'-čchuansko-tibetská silnice spojující Lhasu s Čcheng-tu měří 2100 km, její severní varianta je o 300 km delší.
• doring je kamenná stéla s významnými nápisy a texty tibetské historie, nejznámější stojí před chrámem Džókhang ve Lhase, pochází z roku 822 a obsahuje text čínsko-tibetské mírové smlouvy z let 821 - 822.
• sedmitisícovka Ňänčhen Thangla (7088 m) leží asi 120 km severozápadně od Lhasy, poblíž jezera Namccho.

• jedinou železnicí v Tibetu je 815 km dlouhá trať spojující Si-ning s Kermem (čínsky Golmud) v severním Tibetu (Amdu).
• k oblíbeným pochoutkám Tibeťanů patří jogurt žo.
• jedinou osmitisícovkou, která celá leží v Tibetu, je 8013 m vysoká Šiša Pangma.
• titul lama je vyhrazen pouze vzdělaným a vysoce postaveným mnichům.
• jediné mezinárodní letecké spojení má Lhasa s nepálským hlavním městem Káthmándú.

• v Ngari, v západním Tibetu, je možné i dnes potkat stáda divokých oslů kjangů (Eguus kiang).
• jediná zlatá mince, která byla v Tibetu vydána, je 20 sang z let 1918 - 1921. Mince byla ražena v mincovně Serkhang (doslova zlatý dům) u Norbulingky ve Lhase.
• hlavní učení školy Sakja tibetského buddhismu, sestávající z ucelené soustavy meditací, cvičení a obřadů, se nazývá lamdä (doslova cesta a ovoce této cesty).
• malá schránka pro uschovávání nejcennějších buddhistických předmětů a drobností, kterou Tibeťané nosí buď na krku nebo u pasu, se nazývá gau.
• velmi oblíbeným jídlem Tibeťanů je sušený tvaroh čhura, vyráběný zejména z jačího mléka.

• oblíbenou hrou starších Tibeťanů je šo - obdoba naší hry v kostky. Hraje se dvěma kostkami, 64 mušličkami a třemi sadami různých mincí po devíti kusech na speciální kožené podložce.
• klášter Däpung ležící na okraji Lhasy byl před rokem 1959 s více než deseti tisíci mnichy považován za největší klášter na světě.
• Tibeťané používají pro samici jaka zvláštní jméno - di.
• první a zatím jedinou učebnici tibetštiny v češtině sepsal v 50. letech Pavel Poucha.
• rozměrově největší tibetská bankovka 100 sang, která byla vydávána v letech 1937 - 1959, měla rozměry 21,5 x 13,8 cm.

• Lhasa, hlavní město Tibetu, leží na stejné (třicáté) rovnoběžce jako egyptská Káhira.
• největším distributorem anglicky psaných knih o Tibetu a tibetském buddhismu je londýnské vydavatelství Wisdom Books Publication.
• první překlad Tibetské knihy mrtvých do západního jazyka provedl v roce 1927 Dr. Ewens-Wenz ve spolupráci se sikkimským lamou Kazi Dawa Samdubem
• prvním vědomě inkarnovaným lamou v Tibetu byl karmapa, hlava tibetské školy Karma Kagjü, který tak založil instituci převtělenců, v zahraničí známou zejména z linie dalajlamů.
• v Rusku žijí tři národy, které vyznávají tibetský buddhismus: Tuvinci na Sibiři, Burjati u Bajkalu a Kalmyci u Kaspického moře.

• díky internetu je i u nás možno poslouchat zpravodajství v tibetštině - Hlas Tibetu (www.vot.org) a Hlas Ameriky (www.voa.gov) vysílají denně v real-audio formátu.
• pravděpodobně první Evropan, který Tibet navštívil, je italský františkán českého původu Odorico da Pordenone, zvaný též bratr Oldřich, Čech z Furlánska, který jako papežský nuncius pobýval v letech 1316- 1330 v Číně.
• tibetský vysokohorský ječmen, z kterého se vyrábí campa, roste až do nadmořské výšky 4600 m.
• největší komunita Tibeťanů v Evropě žije ve švýcarském Rikonu.
• za nejvýše položené jezero v Tibetu je považováno jezero Nganglha Ringccho, ležící v západním Tibetu v nadmořské výšce 4748 m n.m.

• posvátná hora Kailás [tibetsky Gang Rinpočhe], nacházející se v západním Tibetu, je nejposvátnější horou Asie. Je poutním místem pro džinisty, hinduisty, buddhisty a také bönisty.
• tibetský národní kámen je tyrkys ju, který Tibeťanky i Tibeťané rádi a často nosí.
• sídelním klášterem mnichů školy Gjütö, kteří v březnu v Praze vytvářeli pískovou mandalu, je Ramočhe, starobylý klášter v centru Lhasy.
• tradiční tibetské buddhistické knihy pečha nejsou vázáné; volné listy obdélníkového tvaru se jen skládají na sebe, ukládají se mezi dřevěné desky a zabalí se do látky.

• Tibeťané často dávají svým dětem jména, která vyjadřují lidské vlastnosti (např. Džigme - nebojácný, Cchering - dlouhověký, Ješe - moudrost, moudrý) nebo jsou inspirováni přírodou (např. Ňima - slunce, Dawa - měsíc, Sengge - lev) a také samozřejmě buddhismem (např. Norbu - klenot, Dolma - ochránkyně u nás známá pod jménem Tára, Čhögjal - král dharmy). Např. jméno jedenáctého pančhenlamy Gendün Čhökji Ňimy je možné poeticky přeložit jako Slunce dharmy a sanghy.
• v Samjä se nachází první buddhistický klášter v Tibetu, který byl založen roku 749 indickým učencem Padmasambhavou, Tibeťany nazývaným Guru Rinpočhe.
• nejoblíbenějším tibetským alkoholem je čhang, který si Tibeťané vyrábějí doma nejčastěji z ječmene, a připomíná náš burčák.
• přibližně 150 km severozápadně od Lhasy leží ve výšce 4718 m n.m. jedno z největších a nejznámějších tibetských jezer Namccho, Nebeské jezero, které má rozlohu 2207 čtverečných kilometrů.
• panda velká (Ailuropoda melanoleuca), jedno z nejpřísněji chráněních zvířat na světě, žije pouze v Khamu, na historickém území východního Tibetu, dnes připojeném k čínským provinciím S'-čchuan a Jün-nan.

• první tibetské poštovní známky byly vydány tibetskou vládou až v prosinci 1912 a vytištěny ve Lhase, do prodeje se dostaly začátkem roku 1913. Celkem bylo vytištěno 6 známek na šedém papíře s hodnotou 2 1/2 kar, 5 kar, 7 1/2 kar, žogang, 1 tamka a 1 sang.
• tibetským národním jídlem je campa, mouka, která se mele z praženého tibetského ječmene. Po smíchání s čajem a přidání másla vznikne kaše, která tvoří základní potravu Tibeťanů.
• tibetské písmo vytvořil v 7. století, v době panování krále Songcän Gampa, tibetský učenec Thönmi Sambhóta na základě indického písma dévanágarí.
• v Tibetu pramení většina velkých řek centrální, jižní a jihovýchodní Asie. V západním Tibetu u posvátné hory Kailás pramení Brahmaputra, Indus, Satladž a Karnálí, na severovýchodě Chuang-che a Jang-c'-ťjang a ve východním Tibetu Mekong, Salwin a Irawady.