Na slovíčko s...

Na slovíčko s... Čhime Rigdzinem

Čhime Rigdzin Čhökjapa je od prosince minulého roku zástupcem J. S. dalajlamy pro střední Evropu. Narodil se v roce 1955 v Šelkaru v Tibetu, a když mu bylo pět let, utekla jeho rodina do exilu. „Opustili jsme vesnici večer. Mě a mého bratra ukryli do vaků na zavazadla připevněných na koni, každý jsme seděli na jedné straně. Trvalo nám asi tři dny, než jsme dosáhli Nepálu,“ zavzpomínal při našem rozhovoru. Po třech letech strávených v Nepálu odešel do Indie a v roce 1986 začal pracovat v kanceláři J. S. dalajlamy. Dnes sídlí v Budapešti a zastupuje tibetskou exilovou vládu v zemích střední Evropy, v Pobaltí i na Balkáně.

S jakým problémem se v současnosti musejí Tibeťané potýkat? Co je nejvíc ohrožuje?
Je to přežití Tibeťanů jako lidí s vlastní odlišnou kulturou a náboženským dědictvím. Naše tradice utlačuje čínská populace, která se stěhuje do Tibetu. Číňanů je v Tibetu stále víc, ohrožují tibetskou kulturu např. zákazem udržování našich zvyků nebo odstraňováním fotografií J. S. dalajlamy. Současně tam existuje diskriminace Tibeťanů. Tibeťané jsou považováni za občany druhé třídy a všechna dobrá pracovní místa, která jsou k dispozici, zabírají Číňané. Když neumíte čínsky, jednoduše nedostanete práci. Proto většina škol vyučuje čínštinu, a ne tibetštinu. Tibeťané se tak nesetkávají jen s problémem přežití jednotlivce. Mnohem důležitější je přežití Tibeťanů jako rasy, národa s vlastním jazykem, kulturou, náboženstvím a zvyky.

Existuje nějaké řešení tohoto problému?
Tibeťané mají jedno přísloví: Doufej v nejlepší. Tibeťané vždy doufali a byli vedeni vírou. Situace v naší zemi je zlá a všichni to vědí. Ale podívejme se na to z jiného úhlu - mnoho lidí dnes o Tibetu mluví, některé vlády o něm jednají s Číňany. Americká vláda dokonce jmenovala zvláštního koordinátora pro zprostředkování dialogu mezi J. S. dalajlamou a čínským vedením o budoucnosti Tibetu. To je pozitivní vývoj. Existuje stále více tlaků na posílení demokracie v Číně, takže otázka Tibetu se bude muset řešit. Snad Číňané pochopí, že Tibeťané nechtějí nezávislost, že chtějí jen žít v Číně pod autonomií, která ochrání jejich kulturu a způsob života. V dalších letech budeme proto stále doufat v zlepšení.

Okupace Tibetu však trvá už velmi dlouho a mezitím miliony Číňanů přicházejí... Bude Čína s dalajlamou vůbec někdy jednat?
Čína chce být součástí mezinárodního společenství, a proto musí začít dodržovat některá pravidla. Už teď má Čína problémy dostat se do světových obchodních organizací, protože se nechce vzdát některých svých opatření. Ale postupně dělá ústupky. Letos se jednání s Čínou zastavilo, v příštím roce se to snad zlepší.

Někteří z tibetských uprchlíků jsou v exilu již více než 40 let. Nebojíte se, že by mohli ztratit svou identitu?
Máte pravdu. Teď nastupuje třetí generace uprchlíků a ta je v nebezpečí, že nebude schopna ochránit svou kulturu, protože ji více ovlivňují myšlenky zvenčí. Proto jsme vybudovali buddhistická centra a školy v Indii. Máme tu dnes velmi dobré instituce zachovávající naše tradice. Ale pokud Tibet nedostane autonomii během 10 nebo 15 let, tento problém se vrátí a ohrozí zase následující generaci.

Nedávno si v jednom rozhovoru dalajlama stěžoval, že se vztahy s Čínou spíše zhoršují. Proč se to podle vás děje?
V tomto roce má Čína hodně problémů. Je 50. výročí vstupu komunistických vojsk do Tibetu, 40. výročí tibetského povstání a 10. výročí událostí na Tchien An-men. A také má Čína ekonomické potíže, způsobené asijskou finanční krizí. Např. hodně lidí v Číně teď ztrácí zaměstnání. Mají v tomto roce příliš mnoho problémů, a proto letos neudělají pokrok v citlivých otázkách. Ale zároveň chtějí mluvit o lidských právech. Předtím čínská vláda nedovolila, aby se o Tibetu jen mluvilo na veřejnosti. To už se změnilo. Když byli zástupci Číny v USA a v Kanadě, neustále je obklopovalo mnoho demonstrantů. Viděl jsem tam dva typy lidí: novináře a příznivce Tibetu. Čína si toho všímá a je to pro ni trochu trapné. Předtím se novináři o Tibet příliš nezajímali, ale např. dnes ráno vysílaly CNN a BBC zprávu o bombardování čínské ambasády v Běle-hradě letadly NATO a připomenuly i to, že Čína má z vyšetřování v otázce lidských práv strach.

Jaký je vztah mezi tibetskou exilovou vládou a některými radikálními tibetskými skupinami, např. Tibetan Youth Congress (TYC). A co si myslíte o metodách, kterými tyto skupiny protestují proti okupaci Tibetu, např. o hladovce, která probíhá v Ženevě?
Tibetan Youth Congress chce přímou nezávislost a kdysi za ni chtěl i bojovat. Dnes je ale situace jiná. Pokud se najde řešení prostřednictvím dalajlamovy politiky, TYC bude Jeho Svatost podporovat. V roce 1992 na setkání s představiteli TYC se dalajlama zeptal: „Budete následovat mou cestu nenásilí?" A oni řekli: „Ano, my vás budeme následovat." Je to jiná generace a používá jiných prostředků, když chce upozornit svět na situaci v Tibetu. Ale tyto prostředky, např. hladovky, jsou také nenásilné, nikomu neškodí. Takže mezi TYC a Jeho Svatostí není žádný rozpor.

Po celém světě se konají demonstrace na podporu Tibetu a podepisují se různé petice. Dozvědí se o tom vůbec obyvatelé Tibetu?
Ano, z rádia. Vysílá tam radio Free Asia, Voice of America, které má tibetskou sekci, a také Voice of Tibet. Takže lidé to vědí.

Co mohou dělat obyčejní lidí, třeba z České republiky nebo Slovenska, pro záchranu Tibetu?
Lidé ve střední a východní Evropě mohou lépe pochopit otázku Tibetu, protože také trpěli pod komunistickým režimem. Nejlepší cestou pomoci je snaha, dovědět se co nejvíc o situaci v Tibetu. Můžete říct o Tibetu svým přátelům a ti to řeknou zase svým... Vy jste už udělali skvělou práci v minulých letech. Teď jste otevřeli tibetské centrum na Slovensku, to je velký krok vpřed. Snažte se, aby nás lidé pochopili - to je nejdůležitější. Lidé se musí dovědět, že nejsme proti čínské vládě, ale proti systému jejich vlády. A také že nechceme nezávislost. Žádáme jen všeobecnou autonomii, která by chránila tibetskou kulturu a identitu. Pomůžete nám, když budete žádat Číňany, aby se setkali s Jeho Svatostí a vyřešili otázku Tibetu. A to mírovou cestou, ne násilím. Je to snazší, jak vidíme na tragédii v Kosovu. Tam trpí úplně všichni lidé, přímo či nepřímo. Číňané říkají, že pokud může NATO bombardovat Jugoslávii, mohou to udělat i Číně kvůli Tibetu. Ale Tibeťané tohle nechtějí. My chceme použít mírové prostředky. Ve válce trpí všichni, ale při dialogu může dojít ke kompromisu. Jsme tedy pro mezinárodní podporu a jsme velmi rádi, že podpora Tibetu vzrostla. Protože lidé si uvědomí, že násilí není řešením.

Plánuje v tomto roce dalajlama cestu do České republiky nebo na Slovensko?
Dalajlama byl pozván, aby navštívil vaši zemi, ale protože se jeho cestovní plány připravují na rok dopředu, nebude moci letos přijet. Doufám ale, že Jeho Svatost navštíví Prahu a Bratislavu v příštím roce, pravděpodobně někdy v říjnu.

Tento rozhovor poskytl Čhime Rigdzin časopisu Tibetské listy v květnu 1999 (č. 4 - léto 1999).