Knihy

Nová kniha: Svoboda v exilu

Dalajlamova autobiografie Svoboda v exilu se dá číst jako poutavé vyprávění prostého mnicha i jako příběh pohnuté tibetské historie 20. století. Tändzin Gjamccho líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála, popisuje neklidné roky po „mírovém osvobození“ čínskou armádou, dramatický útěk do exilu a život v Indii. Vyjevuje i mnohé z buddhistického učení a optimistického přístupu k životu, jež se v jeho podání staly inspirací mnoha lidem po celém světě. Druhé, upravené vydání překladu známého tibetologa Josefa Kolmaše je kromě obrazové přílohy s unikátními fotografiemi doplněno zasvěceným doslovem znalce Tibetu Ľubomíra Sklenky.


14. dalajlama Tändzin Gjamccho se narodil v chudé rolnické rodině 6. července 1935. Reinkarnace předchozího dalajlamy v něm byla rozpoznána, když mu byly dva roky. V roce 1939 se proto jeho novým domovem stala Lhasa. O rok později byl prohlášen hlavou tibetských buddhistů.

Pod vedením svých učitelů se začal vzdělávat podobně jako kterýkoli jiný buddhistický mnich a současně se připravoval i na úlohu hlavy státu. Pod tlakem postupující čínské okupace však byl donucen ujmout se vlády již v šestnácti letech. V roce 1959 se situace v Tibetu vyostřila natolik, že dalajlama musel uprchnout do Indie. Útočiště v exilu poté našlo i více než sto tisíc jeho krajanů.

Již v roce 1959 začal usilovat o znovuzískání svobody pro Tibet mírovou cestou a za tyto neúnavné snahy obdržel v roce 1989 Nobelovu cenu míru. Intenzivně cestuje po celém světě, předává myšlenky buddhistické nauky, upozorňuje na situaci v Tibetu a hledá i odpovědi na otázky etiky a světového míru.

V únoru 1990 dalajlama na pozvání prezidenta Václava Havla poprvé navštívil Československo a od té doby se do naší země především díky svému přátelství s Václavem Havlem vícekrát vrátil.


14. dalajlama je autorem více než 70 knih, z nichž většina se zabývá učením tibetského buddhismu. Své paměti nejpodrobněji sepsal v autobiografii Svoboda v exilu, kterou přinášíme v překladu známého tibetologa Josefa Kolmaše.

Kniha se dá číst jako životopis osobnosti světového významu i jako novodobé dějiny Tibetu. Zaujme například líčením, jak byl dalajlama nalezen coby převtělení svého předchůdce, ale také roků „učednických“, strávených v chladných zdech impozantního lhaského paláce Potála. Neméně poutavé jsou jeho vzpomínky na setkání s Mao Ce-tungem, Néhrúem a mnoha dalšími. Stejně autentický je popis dramatického roku 1959, kdy dalajlama musel v přestrojení uprchnout z Tibetu – masiv Himálaje překonal na koni i pěšky, za pomoci účastníků tibetského odboje. Následující desetiletí se pak nesou ve znamení budování nového života i institucí v indickém exilu a snahy o navázání dialogu s komunistickou Čínou. Dalajlamovo vyprávění končí na počátku 90. let, dění v následujících letech však v zasvěceném doslovu rekapituluje znalec Tibetu Ľubomír Sklenka.

Ukázky z knihy:

Děcko ho poznalo a zvolalo: „Sera lama, Sera lama“ – Sera byl rinpočheho mateřský klášter. Druhého dne odešli, ale jenom aby se zakrátko znovu vrátili, už jako oficiální deputace. Tentokrát s sebou přinesli řadu předmětů, které patřily mému předchůdci, spolu s několika jinými, které mu však nepatřily. Ve všech případech děcko správně identifikovalo předměty patřící 13. dalajlamovi, pravíc: „To je moje, to je moje“. A toto více méně přesvědčilo vyhledávací skupinu, že objevila nového dalajlamova převtělence. Avšak před vynesením konečného rozhodnutí bylo zapotřebí prověřit ještě dalšího kandidáta. Netrvalo to však dlouho a chlapeček z Tagccheru byl uznán novým dalajlamou. Tím chlapečkem jsem byl já.

*

Připomněl jsem si Buddhovu poučku, podle níž domnělý nepřítel je nám svým způsobem užitečnější než přítel. Nepřítel nás totiž může naučit věcem, kterým nás přítel obvykle nenaučí, například trpělivosti či sebeovládání. K tomu jsem si přidal vlastní pevné přesvědčení, že ať už se věci vyvíjejí jakkoli špatně, dopadnou nakonec vždycky dobře. Vrozená touha všech lidí po pravdě, spravedlnosti a lidském porozumění musí nakonec zvítězit nad nevědomostí a beznadějí. A tak když nás Číňané utiskují, může nás to jedině posílit.

Další informace najdete zde.

[  23.02.2011    zdroj: Lungta (www.lungta.cz)    ]