Kagjü

Krátká historie tradice Kagjü v tibetském buddhismu

Kagjü linie byla založena velkým sidhou Tilopou (988-1069), známým také jako Pradžňábhadra. Tilopa byl nositelem veškerých učení různých tříd tantry, které se rozdělují do dvou linií podle původu: přímá linie sambhógakája a široká linie nirmánakája. První zahrnuje také několik dřívějších držitelů linie, mezi nimi i příbuzná učení, která byla zjevena jako tělo radosti (sambhógakája) přímo mistrům. Od té doby jsou známé jako přímá linie sambhógakája. Druhá zahrnuje mnoho nositelů linií, ve kterých je příbuzné učení předáváno žákovi přímo učitelem v dlouhé nepřerušované řadě. Ty jsou známé jako široká linie nirmánakája. Úplné učení přímé linie sambhógakája získal Tilopa od Vadžradhary a Vajdžrajóginí. Pro učení široké nirmánakája linie dostal Tilopa čtyři zvláštní poslání kabab ži od svých čtyř hlavních učitelů. Obdržel také ústní instrukce, týkající se jógy záření ösäl (prabhašvára) a jógy iluzí gjülü (májadeha) od Matangji, jehož linie pochází od Nágardžuny. Nágardžuna předal toto učení Árjadevovi, který ho předal Čandrakírtimu, a ten ho předal Matangjimu. Tito mistři jsou spojováni s jižní Indií.

Tilopa získal ústní instrukce jógy snu milam (svapna) od Indrabhútiho, jehož linie počíná od Dombi Heruka, následovaného Vinapou a Lavapou, a vede k Indrabhutimu. Tito mistři jsou spojováni se západní části Indie. Dále Tilopa dostal ústní instrukce jógy vnitřního tepla tummo (čandáli) od Carjapy, jehož linie pochází od Makasukhasiddhiho, následují Tanglopa, Šinglopa a Karnaripa, až ke Krišnačárjovi. Tito mistři jsou spojováni s východní částí Indie. Tilopa obdržel i ústní instrukce jógy přenosu vědomí phowa (samkranti) a jógy přechodného stavu bardo (antarabhava) od Sukhasiddhiho, jehož linie pochází od Luipy a pokračuje přes Dengipu a Darikapu k Sukhasiddhimu. Tito mistři jsou spojováni se severní Indií.

Takto Tilopa získal čtyři speciální učení a poslání. Všechny vyučoval a předal svému hlavnímu žákovi Náropovi (1016-1100), také známému jako Džňánasiddhi. Náropa učil tato učení a předal je Marpovi překladateli (1012-1097). Marpa vyučoval stejná učení a rozšířil je v Tibetu. Předal je svému hlavními žáku Milaräpovi (1052-1135). Milaräpa je předal Gampopovi (1079-1153), svému hlavnímu žákovi, který byl vynikajícím učencem a stejně dokonalý byl i v meditaci. Gampopa sám měl množství významných žáků, jejichž prostřednictvím se rozšiřovaly a vzrůstaly mnohé linie.

Baram Darma Wangčhung byl jedním z Gampopových vynikajících žáků. Založil Baram Kagjü. Phagthu Dordže Gjalpo, jiný vynikající žák, založil Phagthu Kagjü Karmapa Düsüm Khjenpa (1110-1193), další významný žák, založil Karma Kamcchang Kagjü. Žang Calpa Cöndu Dag, také vynikající žák, založil Calpa Kagjü. To jsou čtyři hlavní linie Kagjü.

To, co je známo jako osm menších Kagjü linií, bylo založeno osmi hlavními žáky Phagtry. Toto je osm menších Kagjü linií: Taglung Kagjü, Khophu Kagjü, Dugpa Kagjü, Marcchang Kagjü, Jerpa Kagjü, Jazang Kagjü, Šugseb Kagjü a Dikung Kagjü. Všechny tyto linie nejsou považovány za menší a větší podle toho, jaké učení a pokyny obsahují, ale jsou si rovné a je jim prokazována stejná úcta. Čtyři větší linie jsou známé jako větší proto, že je založil Gampopa osobně, zatímco osm menších linií bylo založeno později jeho vynikajícími žáky.

Gampopa byl v začátcích svých duchovních cvičení následovníkem tradice Kadam. Zdokonalil tato učení tím, že je detailně prostudoval, zamýšlel se nad jejich hlubokým smyslem a následně integroval vše, co vyplývalo z tohoto porozumění, do meditační praxe. Gampopa po osobním setkání s Milaräpou získal všechny pokyny linie Kagjü, které učil postupně prostřednictvím čtyř stupňů mahámudry: jednobodového soustředění cecig, oproštění od pojmového vnímání tröbräl, jediné chuti rocig a bez meditací gomme. Tento proces je završen dokonalým zvládnutím mahámudry. Zvláštním rysem linie Kagjü tedy je, že učitel, předávající instrukce, odstraňuje zároveň nedostatky - ve svém výkladu spojuje intelektuální porozumění, meditativní zkušenost a různé stupně jejich realizace. Při dovršení tohoto procesu je učitel schopen ukázat cestu a uvést žáka do mahámudry. Učení Kagjü bylo tímto způsobem přenášeno a uchováváno v nepřerušené linii až do našich dnů.

Tento článek je převzat z Handbook of Tibetan Culture, Rupa, Calcutta, 1995