Články

Velký Pátý dalajlama a 360. výročí vzniku vlády Gandän phodang

V roce 2002 si Tibeťané připomněli 360. výročí vzniku jedinečné formy vlády nazvané Gandän phodang, založené na principech harmonického soužití náboženství a politiky. Jejím zakladatelem je Velký Pátý, jak Tibeťané nazývají pátého dalajlamu Ngawang Lozang Gjamccha (1617 - 1682). Tento vynikající státník a diplomat byl schopen znovu sjednotit celý Tibet jako národ a vládl mu s naprostou suverenitou.

17. století bylo pro celou Asii stoletím velikých změn. Ničící hordy Mongolů dobyly Čínu a uplatňovaly vliv na tibetskou politiku. V Číně nastoupila nová síla, Mandžuové. Carské Rusko zahájilo svou velkou expanzi na východ. Na jihu zahájila Východoindická společnost svou činnost, směřující k ovládnutí indického subkontinentu. Později získala dominantní postavení v celé Indii a udělala z ní nejjasnější diamant britské koruny.

Pátý dalajlama Ngawang Lozang Gjamccho se narodil dvacátého třetího dne devátého měsíce roku Ohně a Hada (1617) v Čhingwar-tagce v kraji Čhonggjä jižně od Lhasy. Když hlavní pobočník zesnulého čtvrtého dalajlamy Sönam Čhöphel slyšel o výjimečném chlapci, navštívil ho a ukázal mu některé předměty minulého dalajlamy. Chlapec je ihned prohlásil za své. Také pančhenlama, který si dítě brzy poté prohlédl, v něm rozpoznal vtělení dalajlamy. Vzhledem k nejisté politické situaci v zemi to však oba hodnostáři udržovali v tajnosti. Když se poměry poněkud uklidnily, byl chlapec odvezen do kláštera Däpung ve Lhase, kde ho v roce 1625 pančhenlama uvedl do mnišského stavu.

Pátého dne čtvrtého měsíce roku Vody a Koně, který připadal na 2186. výročí Buddhovy smrti (1642), byl dalajlama v Žikace slavnostně dosazen na trůn. Vládce chošúdských Mongolů Gušri-chan, který mu pomáhal stabilizovat situaci v zemi, mu slavnostně předal mandal-tensum, symbolickou obětinu tvořenou třemi předměty - zlatou soškou Buddhy, posvátnými texty a malých čhörtenem, představujícími tělo, slova a myšlenky Buddhovy. Titul desi (první ministr) byl udělen Sönam Čhöphelovi, který tím převzal odpovědnost za politickou správu země. Dalajlama se hned po slavnosti vydal na cestu do Lhasy, kterou prohlásil hlavním městem Tibetu. Vydal také příkaz k výstavbě nové budovy na ruinách paláce Thicemarpo, postaveného v 7. st. králem Songcän Gampou pro jeho nepálskou královnu. Potála, jak byl palác nazván, se stala symbolem Lhasy i celé země.

Dále dalajlama vyhlásil, že jeho vláda bude známá jako Gandän phodang, což bylo jméno jeho paláce v Däpungu. Potom vydal zákony o veřejném chování, jmenoval hejtmany různých okresů a vybral ministry své nové vlády. Později dal podnět ke sčítání lidu, aby mohl vytvořit přesnější a spravedlivější systém daní.

Tibet se za jeho vlády otevřel světu a uplatňoval silnou zahraniční politiku. Dalajlama navázal přátelské vztahy s různými mongolskými kmeny ve Střední Asii. Na jeho dvůr ve Lhase poslali své vyslance vládcové řady sousedních zemí, někteří králové navštívili Lhasu osobně. Cizinci byli v Tibetu vítáni. Nepálští obchodníci tam mohli svobodně obchodovat, dalajlama také dovolil muslimským obchodníkům, aby si vybudovali ve Lhase mešitu. Portugalští jezuité dostali povolení provádět křesťanskou misii v západním Tibetu, další dva jezuité navštívili Lhasu v roce 1661. Indičtí učenci pobývali ve Lhase a učili tam sanskrt.

V roce 1644 byla v Číně svržena dynastie Ming a vlády se ujali Mandžuové (dynastie Čching). Kolem roku 1650 vyslal čínský císař Šun-č' k dalajlamovi několikrát zvláštní vyslance a zval ho na návštěvu do Pekingu. Dalajlama pozvání nakonec přijal a roku 1652 se vydal v doprovodu třinácti hodnostářů do Číny. V Pekingu byla tibetská delegace přivítána s velikými poctami, císař dalajlamu ubytoval ve Žlutém chrámu, který pro něj dal postavit. I když čínští oficiální historikové se dnes snaží zlehčovat význam této návštěvy, její kladný vliv na vztahy obou zemí byl veliký a dlouhodobý.

Jeho největší význam je v tom, že se mu podařilo sjednotit zemi, která se dříve zmítala v neustálých bojích o moc mezi různými vládnoucími rody, náčelníky a náboženskými sektami. Velký Pátý dal zemi mír a prosperitu a vytvořil tibetský zlatý věk.

Samdong Rinpočhe, předseda kašagu, uveřejnil v Tibetan Bulletinu článek k výročí založení vlády Gandän phodang, ze kterého vyjímáme:

Výročí 360 let existence legitimní vlády tří tibetských provincií, kterou její zakladatel Pátý dalajlama nazval Gandän phodang, je příležitostí zamyslet se nad historií naší země. V minulosti se často měnily tibetské hranice i politické poměry. Měnily se politické, hospodářské i sociální podmínky, vtahy se sousedními zeměmi, avšak uprostřed všech těchto změn zůstávala legitimita a morální autorita Gandän phodangu nezměněna především díky mimořádné prozíravosti pátého dalajlamy a jeho administrativy. Ti spravovali a řídili rozvoj země podle politických a právních zákonů, které byly pokrokovější než v mnoha okolních zemích té doby. „Nestranná otcovská láska pro všechny občany“ bylo krédo tohoto systému administrativy a předpokladem jeho rozvoje. Vláda, která měla duchovní autoritu, byla ve shodě s dharmou. Byl vytvořen systém vlády, inspirovaný zákony božími i lidskými. V praxi jejich zachovávání přinášelo ovoce díky skutečnosti, že lidé kteří měli moc, vzali na sebe svoji karmickou povinnost stejně upřímně, jako obecný lid přijal svoji sociální odpovědnost.

Tibetští duchovní učitelé pomáhali mongolským vládcům a také Mandžuům, kteří vládli Číně a viděli v dalajlamovi svého duchovního učitele. Již ve 13. století vznikl mimořádný vztah lama - patron mezi tibetskými lamy a mongolskými chány. Je to systém, v němž světská moc poskytuje pomoc moci náboženské a za to od ní získává duchovní podporu. Pátý dalajlama položil základ tohoto vztahu i mezi čínskými mandžuskými císaři a dalajlamy a jedinečný vztah lama - patron mezi Čínou a Tibetem trval až do roku 1911, kdy byla v Číně svržena dynastie Čching.

Obecně se věří, že štěstí občanů závisí na druhu vlády, kterou společnost má. Jeho Svatost 14. dalajlama prohlásil: „Kdekoliv já a můj kašag budeme, tam nás tibetský lid uzná jako svoji vládu.“ Exilová tibetská administrativa vedená Jeho Svatostí je pokračováním vlády Gandän phodang, založené pátým dalajlamou a je legitimní vládou tibetského lidu. Věřím, že v budoucnosti naše vyjednávání s čínskými vedoucími představiteli vyústí v to, že všechny tři tibetské provincie budou sjednoceny do jednoho územního celku s vlastní samosprávou. Gandän phodang tu pak bude fungovat jako plně demokratická vláda v přátelském svazku s Čínou, avšak mimo rámec čínské ústavy.

Jsme šťastni, že vláda Gandän phodang se v exilu plně demokratizovala, hlavně díky předvídavosti a úsilí Jeho Svatosti dalajlamy. Věřím, že v budoucnu, až se spojíme s lidem v Tibetu, nám tento exilový tibetský experiment v demokracii poslouží jako dar pro lid Tibetu. I když nám čínská vláda nedůvěřuje, my nemáme zájem o obnovení starého tibetského společenského systému. Usilujeme však o to, abychom uchovali pozitivní stránky naší tradice, které v současnosti mohou být pramenem dobré vlády.

Jsme vděčni Jeho Svatosti za jeho úsilí a přejeme si, aby mohl pokračovat ve své roli ochránce Tibetu tak dlouho, jak dlouho zde budou bytosti, trpící v samsáře.

Tento článek je převzat z časopisu Tibetské listy č. 18- zima 2002

[  12.02.2003    zdroj: Tibetské listy (www.lungta.cz)   autor: Marie Richtová  ]